Příběh cejlonského čaje začíná před více než dvěma sty lety, kdy země, která je nyní známá jako Srí Lanka, byla ještě britskou kolonií. Vše zlé bylo k něčemu dobré. Koncem 15. století Arabové poprvé přivezli kávovník do Indie a na Cejlon. V roce 1825 stáli holandští kolonisté u zrodu kávového průmyslu na Cejlonu. O 40 let později bylo, ale vše jinak. Začala se šířit nemoc listů a do 5-ti let byly nakaženy všechny kávové plantáže. Dalších 20 let trvalo než houbovité onemocnění (Hemileia Vastatrix) plantážníci vyhubili. Tisíce akrů kávovníků bylo vytrháno a spáleno.
Příběh první čajovníkové plantáže začal psát skot James Taylor roku 1867.
Majitel společnosti Loolecondera James Taylor přišel v roce 1852 na Srí Lanku s posláním prozkoumat zemědělské možnosti čaje. Naštěstí ho členitý terén džungle neodradil, spíše byl pro něj velikou výzvou. Uplatnil zde své zkušenosti s pěstováním čaje ze severu Indie a přišel s novými postupy. Čajové lístky ručně sroloval a upražil nad hliněnými kamny na ohni z dřevěného uhlí.
V roce 1875 připlula první zásilka vynikajícího čaje do Londýna a byla velmi dobře vydražena na čajové aukci, která tak spustila letitou historii pěstování ceylonského čaje. Pěstování čaje se velmi rychle rozšířilo, a to i díky poměrně husté železniční síti. Do roku 1971 byly čajové fabriky převážně ve vlastnictví Britů, po roce 1990 se stát snaží rozdělit čajový průmysl mezi státem vlastněné fabriky a fabriky soukromé.
Mlesna má ve své nabídce čaj z této první plantáže na Cejlonu - čaj Loolecondera .
Srí Lanka se díky čaji stala známou a vyhledávanou turistickou destinací. Díky Jamesu Taylorovi, který začal pěstovat čajovník na ostrově, má Srí Lanka hned dvojí ekonomický užitek z čaje - jednak z jeho vývozu a jednak z přílivu turistů, který chtějí na vlastní oči zhlédnout krásné horské scenérie pokryté zelení čajových keříků.