Čaj a jeho zpracování

Souhra křišťálově jasný řek, slunce, tepla a úrodná půda vytváří jedinečné podmínky pro sklizeň čaje nejvyšší kvality ve všech roční období.

Srí Lanka je jedním z nejméně znečištěných míst na světě a je třetí největší vývozcem čaje.
Čaje Mlesna nelze srovnávat s produkty, které jsou dostupné v obch. řetězcích.

Čajovník – Camellia Sinensis – je z botanického hlediska stále zelený keř, dorůstající v přírodě výšky 5 až 15 metrů, výjimečně až kolem třiceti metrů. Na plantážích Sri Lanky jsou keře udržovány ve výšce kolem jednoho metru, způsobem sběru jsou pak řady keřů dokonale zarovnány do podoby jakýchsi čajových stolů. Listy čajovníků jsou dlouhé od tří do pětadvaceti centimetrů a široké mezi jedním a deseti centimetry, dospělé listy jsou tlusté, hladké a kožnaté, s krátkým řapíkem.

Čajovníku se nejlépe daří v monzunovém klimatu v subtropickém a tropickém pásu, roste na kyselých půdách od hladiny moře až po nadmořské výšky kolem 2500 metrů. Kvalitnější čaj dávají rostliny ve vyšších nadmořských výškách. Nejpodstatnější pro růst čajovníku je dostatečná vlhkost, které je na Srí Lance dostatek.

Čajové lístky /výhonky/ se sbírají převážně ručně od časného rána do oběda. Sběračky (zpravidla ženy) odštipují lístky palcem a ukazovákem obou rukou a kladou do košů připevněných na boku nebo na zádech. Jedna osoba sebere za den asi 20 kg zeleného listu, což odpovídá asi 5 kg hotového čaje. Při sklizni a zpracování čaje se přísně dbá na hygienu. Na některých plantážích se čaj sklízí v rukavicích, všude platí přísný zákaz kouření, používání voňavek, nepovolují se dokonce ani aromatická jídla.

Sbírá se pouze tzv. fleš, což je vrcholový pupen a prvních pět lístků. To je tzv. hrubá fleš. Střední fleš tvoří pupen a tři lístky. U zvlášť kvalitních čajů se sbírá jen jemná fleš, neboli pupen a dva lístky. Čím mladší jsou sebrané listy, tím kvalitnější je nápoj. Listové pupeny jsou celé stříbřitě bílé a porostlé bílými chloupky. Při fermentaci pupeny mění barvu na zlatavou. Pak se nazývají zlatavý tips. Čaje s obsahem zlatavých výhonků patří mezi nejkvalitnější.

Tradiční zpracování černého čaje

Čerstvě sklizené čajové listy se dopravují do továrny, kde se rozprostřou co nejrychleji na síťové regály a nechají při konstantní teplotě (20-24 stupňů) a relativní vlhkosti (75%) zavadnout. Během vadnutí listy křehnou, začínají chemické změny a začíná i oxidace tříslovin. Zavadnutí je buď přirozené nebo umělé. Aby se průběh chemických změn usnadnil a fermentace proběhla co nejdokonaleji, svinují se zavadlé listy na speciálních strojích rollerech. Při svinování se buňky listu trhají, praskají a usnadňuje se oxidace buněčné kapaliny potřebná pro fermentační proces.

Fermentace, klíčový proces určující další kvalitu čaje, trvá jen 60-120 minut. Po ukončené fermentaci se čaj suší proudem horkého vzduchu v sušících pecích. Vysušený čaj je tříděn na sítech (třídičkách) a ponechán jako listový čaj nebo rozlámán na čaj zlomkový (viz. níže dělení podle stupně zachování celistvosti listů). 

Dělení čajů podle způsobu zpracování

Čaj zelený – tzv. nefermentovaný se vyrábí z čajových listů, které během zpracování neprodělaly proces vadnutí a fermentace. V listech zůstává množství tříslovin a chlorofylu. Zelený čaj si tak udrží své léčivé vlastnosti. Při sušení čajových lístků, se nesnižuje obsah vitamínu C a jsou vytvořeny paralelní cenné pektiny, extrakty a vzácné chemické sloučeniny, které mají příznivý účinek na celé tělo.

Čaj polozelený oolong – se od černých a zelených liší pouze stupněm fermentace. Je jí zabráněno proběhnout úplně. Tento čaj má díky bohatému obsahu silic výrazné aroma.

Čaj černý – tyto čaje prochází fermentací úplně, mají proto nejvýraznější barvu a často výrazné aroma. Fermentace je proces oxidace a kvašení buněčné šťávy, která se uvolnila během svinování. Fermentace způsobí změnu barvy a čaj získá své charakteristické aroma.

Čaj bílý – neprochází mechanickým zpracováním ani fermentací, pouze se suší, vyrábí se pouze z terminálních lístků a pupene. Bílé čaje proto nevynikají barvou, ale spíše chutí, patří mezi delikatesy, nebo jako doplněk dalších kvalitních druhů čaje.

Aromatizované čaje

Čaje s přírodním aroma mají od nepaměti stejně dlouhou historii jako čaje samotné. Čaj černý nebo zelený je možné kombinovat s téměř všemi chutěmi. V průběhu doby se objevily např. zelené čaje s jasmínem nebo Soursopem, černý čaj s bergamotem, máta, broskve, jahody, citróny a další citrusové plody.

Všechny příchutě splňují nejvyšší mezinárodní standardy. Technologie, které dodají chuti nebo vůni se skládají ze složitého procesu, namáčením připravených čajových lístků s aromatickými přísadami. Zde jsou dodržovány všechny poměry přesně, takže čaj dostane nejen vkus, ale také intenzivní aroma. Je znám vliv aromatických látek na psychický a emociální stav. Některé vůně uklidňují a pomáhají relaxovat, zatímco jiné Vám zlepší náladu a jiné posílí celkový stav těla.

Každý si může najít harmonickou kompozici, která bude vyhovovat jeho chuti a náladě. Rozsah aroma čajů Mlesna je veliký a jsou použity nejkvalitnější neutrální přísady pro jejich výrobu. Jsou vyrobeny z květin, vonných olejů. Koncentrované šťávy z ovoce a bobulí, exotického koření a bylin.